Koukám na FB a vyskakuje mi jedna reklama za druhou. Mentorky, průvodkyně, transformátorky… Ženy sdílí své pochody, kam se posunuly, kolik vrstev cibule odloupaly, jaká traumata se vyvalila a jak je vyléčily. Je super, kolik lidí na sobě pracuje a předává to druhým, nejsme jen tělo, ale i duše. O obojí je třeba pečovat! Krása!
Ale musím vám něco říct!
Osobním rozvojem se zabývám od rané puberty. Kdo mě zná, ví, jak dlouho už to je 😀 Kdo mě nezná, možná to vyšmírujete 😉
A víte, už toho je na mě nějak moc.
Snad se teď žádná neurazíte :-D, tohle je míněno jako můj osobní postoj, nic proti nikomu, aby nevznikaly zbytečné domněnky. 😉
Za ty roky jsem zjistila, že můžete přečíst miliony knih, kouknout na tunu inspirativních filmů, videí nebo kurzů, léčit své nitro všemi možnými technikami, chodit na XY terapií…
A určitě je to všechno fajn, o tom žádná!
Zpracovávat pořád dokola?
ALE! Dokud nezačnete něco dělat i na té úrovni fyzické, hmatatelné, bude to pořád jen maličký kousíček do celé skládanky!
Je fajn, že si lidé léčí vztahy (se sebou, s předky s rodiči atd.), od těch se odvíjí všechno. Však taky sama momentálně dělám kurz s názvem Živá voda pro tvůj vztah, zaměřený na vztahy partnerské.
Ale bohužel znám plno lidí, kteří řeknou: „Tohle už mám zpracované, už s tím jsem srovnaný/á…“ a šlus, mají pocit, že je vyřešeno. Jenže pak nastane nějaká krizovka a šup, plácají se ve stejném hnoji znova.
A ups! Reagují stejně jako by ani nikdy nic nezpracovávali.
A znova jdou řešit a léčit….
Odpustit nebo přijmout?
OK, taky je to cesta. Něco vám ale povím. Zjistila jsem, že jediné, co mi funguje je problém otevřít, podívat se mu pěkně zpříma do oka, a ať byla situace jakákoli, přijmout ji.
Ani moc nemám ráda slovo “odpustit”, zní mi to trochu „povýšeně“, ale to je asi spíš o vnímání slov každého z nás 🙂
Prostě si to klidně probrečet, prořvat, procítit a říct si „OK, ať to bylo jaké to bylo, přijímám to, stejně už to, co se stalo, nezměním. Už to šlo!“
Past zvaná zpracovávání
Nezavírat před tím oči, ne ne, aby mě někdo nepochopil špatně.
Ani to nezametat pod koberec a dělat, že žádný problém nikdy neexistoval a žádné traumíčko mi nikdy nezpůsobil 😉
Jen patlat se dokola ve svém nitru, ve svých zraněních, neustále dokola je léčit… ono se mi to taky zdá trochu jako taková past.
Vlastně bych řekla, že jaksi odmítáme převzít zodpovědnost do vlastních rukou a doufáme, že víc léčení, víc terapií, víc knih to nějak vyřeší…
Prošla jsem si sama několika terapiemi a “seancemi”. A byly skvělé! Nelituju ani jediné, daly mi moc a určitě si ještě na nějakou někdy zajdu! 😉 Někdy prostě to popostrčení tímto způsobem potřebujeme.
Jedině Real Life
Ale víte, co mi dává nejvíc? Co je, podle mě, největší osobní rozvoj?
Reálný život 🙂
Reálný život a chvíle, kdy si plně uvědomuju, kde jsou mé slabiny, a kdy za běhu pozoruju ve svých nejbližších svá zrcadla.
Uf, někdy je to sakra vypalovačka očí 😀
Ale o tom to je, ne?!
Dostat ránu, kouknout se jí do očí a snažit se příště chovat tak, aby se i odraz v mých zrcadlech změnil 😉
Přečtením receptu dort neupečeš
Fix, jsem se nějak rozjela! Ani nevím, jestli to úplně dává smysl 😀
Ale chápete, co vám chci sdělit, jo? REAL LIFE je prostě, podle mě, nejlepší osobní rozvoj.
A jestli máte chuť tohle (nebo cokoli jiného) se mnou probrat na osobní konzultaci, tak směle do toho! Ráda vám poskytnu svůj pohled na věc. Ale bachaaaa, budu od vás chtít vidět i akci! 😀
Protože na co jsou všechny inspirativní knihy, poučky, chytré rady, léčení…, když reálně neděláme nic?
Když chci upéct dort, taky se neudělá tím, že si přečtu recept, že jo? :-p
A jooo, ani ezo řečičkám se možná nevyhnem!
Však jsem taky tahle ezo… 😀 No řekněme blázen s hlavou v oblacích!
Ale pořád NOHAMA NA ZEMI 😉
A mimochodem, pokud na konzultaci nemáš chuť, ale chceš začít něco dělat pro svůj partnerský vztah, tak si do diáře poznač 1. 11. 2022, kdy ve 20:00 poběží můj webinář zdarma „RESTART“ PRO VZTAHY.